Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Turistické informace
Do této rubriky budeme postupně vkládat náměty na zajímavá místa našeho mikroregionu, která stojí za to navštívit.
Rádi bychom zde také zveřejňovali aktuální turistické informace, které oceníte při vašich turistických cestách naším mikroregionem.
Pokud máte chuť a zájem přidat něco zajímavého, co si nechcete nechat jen pro sebe, můžete prostřednictvím naší podatelny nebo kontaktovat správce našich stránek e-mailem
Kalek
Ves v kotlině při soutoku Načetínského potoka, Bílého potoka a Lužnice (700 m n. m.), na hranici se Saskem. Vždy nesouvislá zástavba ještě výrazně naředěna během 2. pol. 20. stol., kdy mimo jiné zanikla téměř celá jižní část vsi při silnici do Boleboře, stejně jako průmyslové provozy při Načetínském potoce. Ve vyvýšené poloze v jižní části vsi kostel se hřbitovem, ještě výše na samotě (dnes skrytý za smrkovým mlázím) zámeček. Dochovaný soubor horských usedlostí se nachází v západní části vsi při silnici do Načetína.
Původně zde osada dřevorubců a uhlířů. První zmínka je z roku 1555, kdy zde již stál hamr na výrobu plechu (ruda se pravděpodobně dobývala přímo v místě, starými štolami z té doby údajně protkám hřbet, na němž dnes stojí kostel) a těžil se zde jemnozrnný vápenec, který se využíval k hutnění železných rud (pozůstatky dosud patrné západně od obce). Již v 16. stol. zde byla i škola, koncem století i dva mlýny a snad i další hamr. Prosperitu vsi zastavilo několikeré vydrancování během třicetileté války. Hamr byl znovu uveden do provozu až roku 1748, železo však již bylo dováženo. O rok později se do Kalku přestěhovala z Načetína železárna. O velký rozvoj Kalku se zasloužil zejména majitel červenohrádeckého panství Jindřich F. Rottenhan, který v 70. letech 18. stol. přebudoval zdejší neprosperující železárnu, zavedl výrobu dřevěných hraček a inicioval zde zřízení později proslavené dřevosoustružnické továrny; obyvatelé Kalku se v té době v podstatě vůbec nezabývali zemědělstvím, potraviny sem byly vrchností dováženy. I přes různé výkyvy prosperity zde železářství i dřevovýroba udrželi i po celé 19. stol., zároveň se však v té době začalo rozvíjet i zemědělství, zejména pastevectví- Po 2. světové válce v souvislosti s odsunem Němců výrazný pokles obyvatel (z více jak devíti set ve třicátých letech na 132 v roce 1950), ze kterého se ves dosud zcela nevzpamatovala.
Kostel sv. Václava
Prostý barokní, empírově upravený jednolodní kostel s průčelní hranolovou věží v dominantní poloze nad vsí, viditelný zejména ze Saské strany hranic. Bez vybavení, v interiéru instalována výstava historických fotografií Kalku (přístupní na požádání). Kostel obklopen hřbitovem.
Současný kostel, který nahradil starší dřevěnou kapli z konce 16. stol. (stojící možná na jiném místě, snad přímo ve vsi) postaven roku 1702 nákladem hraběte Ferdinanda Maxmiliána Hrzána z Harasova. Ze středu vsi k němu přenesen i hřbitov. V letech 1821-22 byl rozšířen a byla přistavěna věž, roku 1894 byla vestavěna kruchta a kostel byl pozdně empírově upraven. Během 2. pol. 20. stol. zpustl, na přelomu 20. a 21. stol. opraven.
Tip na výlet
Výlet začneme v malé pohraniční vesničce Kalek. Je to horská obec umístěná uprostřed nekonečných lesů a luk. Vycházíme od rozcestí Kalek-penzion U Vítků, po zelené značce údolím Načetínského potoka směrem k bývalé Gabrielině huti. Lehce klesáme skalnatým kaňonovitým údolím těsně podél Načetínského potoka. Po levé straně vede silnice z Rubenau do Olbernhau. Gabrielina huť, zaniklá obec, byla po vystěhování Němců v roce 1959 zbořena. Mírnějším stoupáním budeme pokračovat po modré značce kolem rybníka nádherným údolím Telčského potoka. Asi po 2 km se před námi otevře široké údolí. Údolím dojdeme k rozcestí Telčský potok, kde odbočíme vpravo po neznačené silničce směr Kalek (rozcestí) 5 km. Nyní nás čeká první a zároveň poslední výraznější stoupání na vrchol Strážce (824,8m). Dále již půjdeme mírně zvlněným terénem. Kousek pod vrcholem míjme Volárenský rybník. Zpět do Kalku sejdeme kolem nepřehlédnutelné zříceniny kostela s hřbitovem. Celkem máme v nohách 18 km.
Lovecký zámeček č.p. 1
Areál, složený původně ze tří samostatně stojících budov, vymezujících k severozápadu otevřený obdélný dvůr; v současné době je patrová obytná budova s mansardovou střechou s jedním z přízemních hospodářských traktů stavebně spojena. Zámeček v barokním slohu postaven Janem Adamem z Auersperku roku 1766, údajně u příležitosti návštěvy císaře Josefa II.. Později sloužil jako panská lesovna. Po několika přestavbách, zejména té z roku 1968, která objekt upravila na byty lesních zaměstnanců, a zateplení objektu v nedávné době, historický ráz objektu zcela setřen. Dnes je zde hotel s restaurací.
Naučná stezka
Naučná stezka Kalecko vybudována Krušnohorským spolkem. Skládá se ze 7 zastavení, přičemž každé zastavení je zároveň turistický přístřešek. Trasa stezky není nijak značena, orientace podle plánků, umístěných na každé z informačních tabulí, však není obtížná. Délka je cca 8 km. Od zastávek č. 3, 6 a 7 krásný výhled na Kalek a Rübenau.
Rybník a koupaliště Bachmaňák u Kalku
Rybník a Koupaliště Bachmaňák leží před obcí Kálek směrem od Načetína. Dostanete se k němu po lesní cestě asi po 200 m . Je tu pěkné, i když trochu ledové koupání. Okolo hráze malá travnatá pláž a jedno odpočivadlo. K rybníku vede žluté turistické značení , jež vás po 300m zavede okolo hájenky k důlnímu dílu u silnice. Nutno přejít silnici a vstup k díře na vlastní nebezpečí.
Zajímavosti, poznámky:
Okolí Kalku, spolu se sousedním saským Rübenau, tvoří bezlesou enklávu uprostřed krušnohorských lesů. V okolí Kalku je tvořena výhradně horskými loukami s výskytem chřástala polního, prhy arniky a dalších zajímavých druhů rostlin a živočichů.
Jméno Kalek (v nejstarších dokumentech Kalch) je odvozen od těžby vápence.
V roce 1944 byl v Kalku vybudován pracovní tábor pro české muže, kteří se provinili proti nacistickým zákonům sňatkem s Židovkou. 60 mužů, kteří zde pracovali, bylo umístěno v dřevěných domcích za kostelem.
